Nekdo skubal moucham kridla a ted pracuje jako aktivista Greenpeace a to by mu na slave nepridalo, jiny zase v opilosti vykradl trafiku a ted beha po ulicich s kverem a na zadech ma napis Policie...
Takovych tajemstvi mame vsichni dost...
Ale co kdyz je to tajemstvi, ktere se pretavi postupne v cernou nocni muru? Tajemstvi, ktere muze velice rychle znicit vse co clovek do te doby budoval, stavel, cihlu po cihle daval dokupy? Tajemstvi, ktere zasunul v hlave do supliku s napisem "TOP SECRET" a ten pak vlozil do trezoru a ten pro jistotu jeste do krabice a na tu napsal "NEOTVIRAT". Tajemstvi, ktere hrozi totalnim zesmesnenim, zostudenim, zkratka strasnou spoustou hodne osklivych veci, ktere od zivota nechceme...
Co s tim?
Resime to v sobe a rikame si, ze to utajime, ze se to nikdo nedozvi... Snazime se vse schovavat, maskovat, trpelive zahlazovat stopy... A ono to kupodivu nejaky cas funguje. Pak se ale stane neco a je to spatny. Manzelka, deti, kolega... (kazdy necht si dosadi sam) najde fotku, kalhotky nebo paruku a je to v haji. Vsechno je v haji. Zivot jak ho zname skoncil.
Nebo ne? NE!!! Bude jenom jiny... lepsi.
Nedokazala jsem to uz dal skryvat - touha se projevovat takova jaka jsem byla silnejsi a silnejsi a chtela jsem se oblekat podle posledni mody a chtela jsem mit krasne boty a v koupelne svoje sminky a laky na nehty a byt obcas zduvodnitelne nesnesitelna slepice a ne jen podrazdenej chlap... Zkratka jsem chtela zit jako JA...
A tak jsem po mesicich premysleni a pokladani zdanlive banalnich - avsak pro mne dulezitych testovacich otazek - jednoho rana dospela k nazoru, ze musim s pravdou ven. V sazce bylo opravdu hodne - vztah se zenou, kterou miluji nadevse, nase deti... Uvedomila jsem si, ze tim co delam vlastne ziju ve lzi. Ve lzi pred sebou samotnou i pred svymi blizkymi, ktere miluji.
Reakce necekane vynikajici :). Nejen ze mne zena neopustila, ale nabidla mi vic nez jsem kdy mohla cekat. Nabidla mi velkoryse svuj satnik, misto v koupelne na sminky a kremy, moje laky na nehty a jeji laky na nehty jsou v jedne prihradce, spolene nakupy obleceni, bot, pradla... Zkratka mne ujistila, ze je se mnou ne kvuli tomu jestli nosim klucici nebo holcici obleceni a obcas se chovam jako totalni slepice, ale kvuli tomu jaka jsme uvnitr, a ze skinny dziny a 11 cm jehly mi slusej :).Nastavily jsme pravidla provozu doma, zduvodneni detem atd...
Nebylo to samozrejme tak idealni jak to pisu - emoce, stres, poprve jako holka pred NI, prvni spolecna prochazka venku, prvni spolecny nakup... to vse moje zena zvladla neskutecne dobre - to ze pak probrecela v noci polstarek v posteli jsem nevnimala. Byla jsem v raji.
Postupne se to uhlazovalo, upravovalo, a vrcholem byly Vanoce kdy jsme od ni dostala nadherne, vynene boty... Ja jsme casem pochopila, ze se nesmim projevovat jako 15ti leta pubescentka a ze nektere veci fakt k memu veku fakt nepatri, stejne jako jsme pochopila, ze si nemusim hrat na machostyle chlapa abych skryla holku v sobe, ale mam byt takova jaka jsem - milujici, tolerantni, obcas prastena, ale hlavne - sama sebou...
Pokud nektera z Vas resite podpobnou otazku - jit s tim ven, nebo ne, uvedomte si to co ja - narodila jste se jako holka, jenom to nejak nevyslo a mate co jste nechtela. Nic s tim nenadelate, neda se to zmenit, ani nijak vyoperovat, al da se s tim uplne v pohode zit :).
V uprimnosti, ne ve lzi...
A tak jsem po mesicich premysleni a pokladani zdanlive banalnich - avsak pro mne dulezitych testovacich otazek - jednoho rana dospela k nazoru, ze musim s pravdou ven. V sazce bylo opravdu hodne - vztah se zenou, kterou miluji nadevse, nase deti... Uvedomila jsem si, ze tim co delam vlastne ziju ve lzi. Ve lzi pred sebou samotnou i pred svymi blizkymi, ktere miluji.
Reakce necekane vynikajici :). Nejen ze mne zena neopustila, ale nabidla mi vic nez jsem kdy mohla cekat. Nabidla mi velkoryse svuj satnik, misto v koupelne na sminky a kremy, moje laky na nehty a jeji laky na nehty jsou v jedne prihradce, spolene nakupy obleceni, bot, pradla... Zkratka mne ujistila, ze je se mnou ne kvuli tomu jestli nosim klucici nebo holcici obleceni a obcas se chovam jako totalni slepice, ale kvuli tomu jaka jsme uvnitr, a ze skinny dziny a 11 cm jehly mi slusej :).Nastavily jsme pravidla provozu doma, zduvodneni detem atd...
Nebylo to samozrejme tak idealni jak to pisu - emoce, stres, poprve jako holka pred NI, prvni spolecna prochazka venku, prvni spolecny nakup... to vse moje zena zvladla neskutecne dobre - to ze pak probrecela v noci polstarek v posteli jsem nevnimala. Byla jsem v raji.
Postupne se to uhlazovalo, upravovalo, a vrcholem byly Vanoce kdy jsme od ni dostala nadherne, vynene boty... Ja jsme casem pochopila, ze se nesmim projevovat jako 15ti leta pubescentka a ze nektere veci fakt k memu veku fakt nepatri, stejne jako jsme pochopila, ze si nemusim hrat na machostyle chlapa abych skryla holku v sobe, ale mam byt takova jaka jsem - milujici, tolerantni, obcas prastena, ale hlavne - sama sebou...
Pokud nektera z Vas resite podpobnou otazku - jit s tim ven, nebo ne, uvedomte si to co ja - narodila jste se jako holka, jenom to nejak nevyslo a mate co jste nechtela. Nic s tim nenadelate, neda se to zmenit, ani nijak vyoperovat, al da se s tim uplne v pohode zit :).
V uprimnosti, ne ve lzi...
